Odpovědi Pavla Urbana

11. února 2013 v 9:37 | Domis |  Memphis
Jedna redaktorka dávala Pavlovi otázky tak tady to máte:)
Jak ses dostal k hudbě?
Můj taťka je muzikant, takže už vlastně odmala. Hrál jsem na piano, kytaru a na flétnu. A jak to tak bývá, rodiče moc trpělivosti se svými dětmi nemají. Je to i tím, že děti jim to nijak neulehčují, a tak nás nadšení opustilo a my se přestali setkávat na našich hodinách hudební výchovy. Na základce jsem začal hrát na piano na ZUŠ, asi tak pět let. A potom jsem se dostal na gympl, kde všichni hráli na kytary, měli kapely a mě to tak nějak chytlo.
Takže už se hudbě věnuješ prakticky odmalička?
Určitě odmalička, ale až tak v těch patnácti jsem věděl, že to chci dělat a proč to chci dělat. Předtím to byla taková ta tendence od rodičů, že tě nějak vedou a k něčemu tě směřují, což je v pořádku, ale nejdůležitější je, abys vždycky ty sám věděl, jestli a proč to chceš dělat. Bez toho se nikdy dopředu neposuneš.
Na které hudební nástroje hraješ?
Tak třeba to, že jsem pět let absolvoval hraní na piano, se nijak neprojevuje na mojí zručnosti, ale dalo mi to určitě základ v harmoniích v teorii hudebního vnímání. Nejvíc se asi považuju za kytaristu, protože hraju v kapele na kytaru. Doma mám ale i bubny, na které si občas rád zahraju. A co se týče skládání hudby, to se dneska téměř neobejde bez hrání na klávesy, kterými se vytváří další zvuky, které slyšíš v dnešních nahrávkách.
Určitě se tě musím zeptat na kluky z Memphis. Jak jste se poznali?
Bylo to tak, že jsme kdysi s jedním mým spolužákem udělali takovou gympláckou kapelu. Zkoušeli jsme, měli jsme pár koncertů. Tenkrát se do zkušebny přišel podívat Honza Řičař (zpěvák skupiny Memphis), bylo mu asi čtrnáct a byl to hroznej machr, a tak jsme si s klukama říkali, co je to za pitomce (smích). Potom jsem poznal další a další lidi a dostal jsem se do jiných kapel. Až jednou přišel Jindra Jirásko, který zavolal mně, Honzovi a Kamilovi (bicí v kapele Memphis) a dal nás dohromady v roce 2005. No a před rokem se k nám přidal basák Matěj Horák.
Proč vlastně odešel Jindra, ten který kapelu založil?
Ono dělat kapelu není úplně jednoduchý. Spousta lidí to dělá pro zábavu, což je naprosto v pořádku, ale je to taky ten jediný důvod, proč to chtějí dělat. Chtějí se líbit holkám, jezdit po koncertech. Na druhou stranu, když chceš kapelu nějak posunout, musíš pro to něco dělat, věnovat tomu svůj volný čas, chodit na zkoušky, přemýšlet, jak se posunout, jak sehnat peníze. Je to o tom, že činnost v kapele pro tebe nekončí s koncem zkoušky, ale vyžaduje soustavně aktivní přístup. A to že se najednou nechodíš každý víkend večer bavit nebo nejedeš studovat na rok do zahraničí, ale děláš něco s kapelou, věnuješ tomu svůj čas, tak to se každému nechce - nemá takový priority. A najednou seš ve fázi, že už to vlastně neděláš jenom pro zábavu, ono tě to samozřejmě baví, ale už to automaticky děláš tak, aby ses někam dostal a šel si za svým.
Co pro tebe kluci z Memphis znamenají? Co bys dělal, kdyby tohle všechno skončilo, kdybyste se nějakým způsobem rozpadli?
Hm, to je něco, co si člověk vůbec nepřipouští a vůbec nad tím nepřemýšlí, hlavně potom posledním roce, kdy se udělalo hrozně moc práce, od klipu The One až k té naší nové desce. Kluci jsou pro mě jako rodina. S Honzou jsem v podstatě denně v kontaktu, jezdíme spolu do Prahy do studia, řešíme spoustu dalších věcí, je to pro mě jeden z nejbližších lidí, takže si nedokážu představit, že by to skončilo. Kluci jsou lidi, na které se můžu kdykoliv spolehnout.
Jaká je tvá funkce v kapele?
Mám doma studio, kde skládám hudební nápady, do kterých potom Honza vymýšlí zpěvy a texty, tvořím aranže, v podstatě takhle vznikla celá deska My Words a další kupa songů, které se na desku nakonec nevešly. Dál se snažím shánět partnery pro kapelu. Společně s klukama organizujeme další věci, které třeba úplně nesouvisí s hudbou, ale pro kapelu mají velký význam.
Jak říkáš, udělali jste velký pokrok a to přináší velké množství fanoušků a především fanynek, tak co na to říkáš? Jaký to je pocit? Nevadí ti, že to vlastně mnohdy není tak úplně o tobě, ale je to o tom, jak vypadáš a že hraješ v kapele?
Jak jsi říkala s tím pokrokem, tak člověk o tom nepřemýšlí, že bych přijel domů po koncertě a lehl si do postele a řekl si: Byli jsme dobrý! Tak to ne, to je podle mě úplně krok špatně, krok k tomu, aby to šlo do kytek. Já se snažím koukat dopředu, co je potřeba udělat. A takhle by to podle mě mělo vypadat, že člověk by se neměl spokojit s tím, co je, ale měl by koukat dopředu. Ale samozřejmě jsem moc rád, když lidi na koncert přijdou a reagujou pozitivně.
Když jsme u těch holek, jak si představuješ ideální partnerku?
Co se mě týče, tak nemůžu říct, že by se mi víc líbily blondýny nebo brunety. Ale samozřejmě, první, co přijde, je vzhled. Buď se ti holka líbí a zajímáš se o ni. Nebo se ti nelíbí a poznáš ji jinak a začne tě zajímat potom, anebo tě nijak nenadchne. Ale vzhled je ta první věc, se kterou přijdeš do styku. Pak to jsou další věci. To jaká je, jak se staví k různým věcem. Když spolu dva lidé chodí, tak je to o nějakých kompromisech a změní to jak tu holku, tak toho kluka. Je to o tom, že očekáváš určité chování od toho druhého. Taky přemýšlíš o tom, jestli tě ten člověk dokáže podpořit, když to potřebuješ. Takže je to hlavně o podpoře a důvěře.
Dobře, další otázka zní: Jaké to je učit na gymnáziu a zároveň hrát v kapele, dá se to vůbec skloubit?
Mně to moc vyhovuje. Je to umocněné hlavně tím, jak jsme dělali novou desku, ve skvělých podmínkách, s profesionály. Už jen to, že jedeš do studia a řešíš nějaké ty věci, a potkáváš tak různé lidi jako Support Lesbiens, JAR, což je pro nás super. V noci se pak vracíš domů a ráno jdeš do školy, jsi nabitý energií a dobrou náladou a to mě baví. Já jsem rád mezi mladými. Rád něco předávám, když můžu. My jako skupina především hrajeme pro mladé, takže je skvělé vidět, jak reagují. Celkově, podmínky na škole jsou super, kolegové jsou prima a podporují mě stejně tak jako vedení. Jsem rád, že to takhle funguje a že můžu na PSJG učit.
Jaké myslíš, že máš vlastnosti?
Já mám většinou dobrou náladu, jsem spíš pozitivní, ale na druhou stranu, když se toho dost nakupí, tak se uzavřu. Nestává se to moc často, ale když už tak už.
Jak trávíš svůj volný čas, když právě nezkoušíš?
Tak určitě kapela mi zabírá nejvíce času. Je to o zkouškách, koncertech, promýšlení dalších věcí, dělali jsme nějaké fotky, klip. A sport. To je důležitá část mého života. Chci být fit a potřebuju se cítit dobře. Občas jdu do posilky, zaběhat si, zaplavat anebo na box.
Co máš v plánu do budoucna?
Co se týče kapely, tak 
máme v plánu hlavně dostat co nejdál naši novou desku, udělat další, pracovat na tom, aby nás znalo víc a víc lidí a prostě posunout se co nejvíc dopředu.
:))))))))))))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama